Poradna

Dobry den, mám o 16 let staršího partnera. On 40, já 23.
Má své dvě deti(7,11), ale semnou už žádné děti nechce. Je rozvedený a nechce dal vázat a už nechce další zodpovědnost za někoho dalšího. Chci snim moc zůstat, dokonce jsem i přistoupila na to ze ho respektuji a děti mít nebudu, ale porad v hloubi duse doufám ze změní názor. Nevím jak se k tomu postavit, zda to opravdu ukončit nebo dal pokračovat a doufat ze se něco změní.

Dobrý den,
dobře si rozmyslete - nebo lépe prociťte, co doopravdy chcete a co je pro Vás důležité. Jediná osoba, kterou máte moc změnit jste Vy sama, ale to neznamená, že to musíte udělat. Ve 23 má žena nějakou hormonální hladinu, jiná bude v 26 a ve 30 - ženské tělo je chemicky nastavené, že chce děti (většinou). Tím chci říci, že časem vaše touha může být mnohem větší.
Můžeme si promluvit, pokud chcete, napište mi mail.
s pozdravem
JS

Dobrý den, pořád se mi zdají sny o jednom klukovi. Když už na něj konečně zapomenu, tak mi přijde, že to tělo nechce, abych na něj zapomněla nebo nevím, protože mi to vždy připomene tím snem o něm a už jsem z toho celkem zoufalá. Nevím, co dělat, aby to přestalo.

Dobrý den,
sny jsou velmi důležité a dobré, něco se nám často snaží sdělit. Informace je vždy osobní, ptejte se sama sebe - co mi říkají, co musím udlělat, aby mne sny netrápily? A věřte své intuici.
krásný den
JS

mam neiropatii asi 7 let 3 roly nelecenou 3a pul roku lecenou lyrikou ale bylo me ppno tak zle dostala jsem teflux nyni beru neurontin nepomohl nyni Gordous taky nepomáha vse ješte horsi co mam delat je mi hrózme zle dekuji

Dobry den Ivo,
hledejte dale informace o vasi nemoci, pokuste se najit nejakeho celostniho lekare - ktery by nebyl zameren jen na nemoc, ale spise na zdravi. Zamyslete se nad zivotnim stylem, pokuste se zmirnit nebo odstranit stres, sportujte v ramci moznosti, jezte zdrave a soustredte se na to pekne v zivote. Vyhledejte alternativni lecbu, ktera vam bude vyhovovat.
Jan Skypala

dobry den.chtela bych se zeptat zda je mozno pomoci diky teto metodě zmirnit povahu u syna s diagnozou porucha osobnosti s narcistiskymi rysy a ktomu silna puberta.dekuji

Dobrý den,
ano.
Jan Skýpala

Dobrý den, můj problém mě trápí už asi třetím rokem. Vše začalo, když mi bylo 12 let a mě neustále trápilo opakované bolení břicha, nevolnosti, bylo to tak časté, že mi lide kolem mě přestali věřit, tvrdili že to mám v hlavě a dostavalo se mi i výsměchu a já v tom zůstala sama. Sama jsem dokonce začala propadat myšlence, že simuluji, že si to dělám sama, že mi v podstatě nic není. Bylo to strašné období. Vyvrcholilo to až do takového bodu, kdy se mnou rodiče začali objíždět doktory, bylo mi neuvěřitelně zle, začala jsem hrozně zvracet, omdlévala sem - nemůžu na to ani vzpomínat. Nakonec mi byl diagnostikován nefunkční žlučník, nasadila se mi dieta a kapky - to platilo na rok. Pocítila jsem výrazně změny, bylo mi dobře. Jenomže od té doby, co se tohle stalo, se u mě mnohé změnilo. Stačí mi vědět, že se ve třídě šíři střevní chřipka, nebo někde po okolí a jsem schopna ji chytnout, jsem paranoidní, mám pocit, že když je někomu vedle mě špatně od žaludku, tak mě bude také - že to od něj chytnu. Mám strach opustit svůj dum (někam vycestovat, jet na výlet i do školy) a to jen proto, že mám strach, aby mě někde tam venku nebylo zle - doma je pro mě bezpečno! Ráno, když mám jít do školy a třeba mě trochu bolí břicho, musím na sobě hodně pracovat, abych nezůstala doma s tím, že chci mít jistotu, aby mi ve škole nebylo špatně. Z malého boleni břicha, dokážu neúmyslně cele tělo tak rozhodit, že je mi celkově špatně od těla. Také na sobě občas pororuji třes - třes rukou, někdy i těla. Není to nějak extrémní, že bych neuchopila hrníček, nebo tužku - je to takové nepříjemné chvění v rukou. Byly jsme s tím u doktora a výsledek? Vlastně nic - asi neví, byly sme na neurologii - jediné, co zjistili je , že se mi málo prokrvují ruce a že maji podezření na Ryandavnův syndrom ( ne nijak závazný syndrom) - ale, co se týče chvění - moc tomu pozornost nevěnují. Chci vám říct, že je mi jasné, že není něco v pořádku v mé psychice. Někteří mí příbuzní radí jejich osvědčenou cestu - kineziologie, abych si tam zašla, maji pocit, že brát to duševní cestou bude to nejrozumnejší a v mém případě i to nejžádoucí. Teď je mi 17 let a moc ráda bych znala příčinu svého chování. Děkuji za přečtení.

Dobrý den,
z přečtení mám pocit, že by kineziologie mohla významně pomoci ke zlepšení nebo i vyřešení problému. Vše je spojené se vším, tedy podmínkou číslo 1 k vyřešení je, že musíte vědět, že opravdu chcete, aby to bylo jinak. K celkovému zlepšení bych doporučil zamyslet se nad životním stylem - stravování, dostatek pohybu, pravidelný spánek, činnosti, které vám přinášejí radost - jít svým správným směrem. Zamyslete se jak hodně se máte opravdu ráda, jak to je se sebevědomím - případně najděte nějakou příslušnou literaturu a tuto oblast trochu vylepšete. Kromě kineziologie bych doporučil homeopatika, jakoukoiv psychoterapii, která vám přijde sympatická a i osobní koučink. Pro úplný začátek otázka, kterou si čestně zodpovězte. Co vám tato situace přináší a co bere? Co ještě? Co ještě? - opakujte tak dlouho, dokud se nebudete muset opravdu dlouze zamyslet. Přeji brzké pochopení a změnu této situace, již jste na cestě. S pozdravem
Jan Skýpala