Objevena planeta u nejbližší hvězdy

Hvězda Alfa Centauri je 4. nejjasnější hvězdou oblohyFoto:  ESO

Astronomům se podařilo objevit exoplanetu u jedné z hvězd systému Alfa Centauri. Má podobnou velikost jako Země.

Některé vědecké objevy přichází nečekaně, po jiných touží odborníci i veřejnost. O to větší radost nastane, když takový vysněný objev přijde. A právě to se stalo v astronomii v oboru exoplanet. Kdo by netoužil objevit vůbec nejbližší možnou exoplanetu obíhající kolem nejbližší hvězdy. O planetách ve hvězdné soustavě Alfa Centauri se spekulovalo už dávno a bylo to oblíbeným námětem sci-fi literatury nebo filmu. A teď se to splnilo! 

Evropský úspěch
Objev se povedl evropským astronomům pracujícím s 3,6metrovým dalekohledem na observatoři La Silla v Chile, který je nesmírně úspěšný při hledání exoplanet. Za objevem stojí tým astronomů především z Ženevské observatoře, který je v objevování exoplanet nejlepší na světě. Jejich spektrograf HARPS na zmíněném dalekohledu objevil už na 200 exoplanet. Zajímavé je i to, že členem týmu je Michel Mayor, který v roce 1995 objevil vůbec první exoplanetu ve vesmíru. 

Část jižní oblohy se souhvězdím Kentaura a hvězdou AlfaFoto: Petr Sobotka

Nově objevená exoplaneta má hmotnost srovnatelnou se Zemí a o to větší pozornost vzbudila. Zájem o objev byl tak veliký, že informace o něm prosákly i přes přísné embargo pro novináře ze strany časopisu Nature, kam autoři článek o objevu poslali. Když se objev provalil o den dříve, než měl, Evropské jižní observatoři nezbylo nic jiného, než na svých stránkách o nové exoplanetě informovat ihned a zaslat novinářům zprávu, že embargo se ruší a bez postihu mohou o objevu informovat okamžitě. 

Nejbližší hvězdní sousedé
Jak už bylo zmíněno, Alfa Centauri je ke Slunci nejbližší hvězdou. Vše je ale složitější. Tato hvězda je 4. nejjasnější hvězdou celé oblohy a v atlase hvězdné oblohy ji najdeme pod jménem Toliman. Z České republiky nemáme šanci ji nikdy vidět, září na jižní obloze, ale srovnatelně jasná je třeba s naší Vegou. Její velká jasnost není ani tak dána tím, že by to byla veliká hvězda, ale tím, že je k nám blízko. Světlo k nám od ní letí jen 4,4 světelného roku. Už roku 1689 při pohledu v malém dalekohledu vyšlo najevo, že jde o dvojhvězdu. Astronomové tak rozlišují Alfa Centauri A a Alfa Centauri B. Jde o běžné hvězdy podobné Slunci obíhající se jednou za 80 let. V roce 1915 ale průzkum fotografií ukázal, že v jejich sousedství září ještě třetí hvězda. Ta dostala název Proxima Centauri, kde latinské slovo Proxima znamená Nejbližší. Jde totiž o vůbec nejbližší hvězdu ke Slunci vzdálenou 4,2 světelného roku. 

Už od 19. století astronomové spekulovali o planetách obíhajících v soustavě Alfa Centauri, protože kdyby na nich byl život, stali by se tamní obyvatelé našimi nejbližšími sousedy. A komunikace rychlostí světla, při které se na odpověď čeká osm a půl roku, je ještě snesitelná. Všechny snahy o objev planety ale byly neúspěšné - až doteď. 

Exoplaneta v soustavě Alfa Centauri. Vlevo dvojhvězda Alfa Centauti A a B, vpravo vzdálené naše Slunce.Foto:  ESO

Velikost jako Země, teplota jako v pekle
Evropští astronomové sledovali hvězdnou soustavu Alfa Centauri přes 4 roky. Za tu dobu získali dostatek měření k tomu, aby potvrdili přítomnost planety u hvězdy Alfa Centauri B. Vědci přiznávají, že najít tuto exoplanetu bylo na samé hranici možností spektrografu HARPS. Planeta oběhne svou hvězdu za 3,2 dne, což je na naše poměry neuvěřitelná rychlost. Zkuste si představit, že by na Zemi trval rok jen něco málo přes 3 dny. 

Je také potřeba zdůraznit, že exoplaneta není přímo vidět. Její světlo je zcela přezářeno hvězdou. Metoda objevu spočívá v tom, že planeta při svém oběhu se hvězdou nepatrně cloumá – tedy působením své gravitační síly ji vychyluje z pozice. Toto drobné kývání hvězdy se pak projevuje ve spektru posuvem čar chemických prvků. Že jde skutečně o malý pohyb, dokládá jeho rychlost – hvězda se za jednu sekundu pohne jen o půl metru. Detekovat takto malý pohyb je neobyčejně náročné a jde o velký úspěch. 

Kdybychom se k Alfě Centauri B vypravili, viděli bychom hvězdu o něco málo menší než Slunce, kolem které obíhá planeta o něco málo těžší než Země ve vzdálenosti 6 milionů kilometrů. To je skoro desetkrát blíž, než obíhá Merkur naše Slunce. Tím se také vysvětluje, proč jeden oběh trvá jen 3,2 dne. Tyto parametry planety také bohužel vylučují ten dávný sen o sousední civilizaci. Planeta obíhá příliš blízko u hvězdy a musí být rozpálená. Neznamená to ale, že v soustavě už žádná jiná planeta není. Možná je, jen ji ještě nejsme schopni objevit.

Zdroj: CRO Leonardo, 17. října  2012, autor: Petr Sobotka